IOTA se jednoznačně řadí k nejambicióznějším projektům současného krypto světa. Začátky IOTY se datují k roku 2015, kdy proběhlo její ICO. Projekt vybral přes 1330 Bitcoinů, což činilo tehdy přes půl milionu dolarů. Část vybraných prostředků (5%) byla následně v mincích IOTYy vybrána zpět od prvotních investorů jako finační výpomoc pro zakladatele na počáteční vývoj, a tím vznikla IOTA Foundation.
Tým projektu
V čele projektu stojí zkušený tým s dlouholetou působností v oblasti Blockchainu a Kryptoměn, včetně Sergeye Ivanchelga, tvůrce populární kryptoměny NXT a protokolu Proof of Stake, zajišťující ověřování transakcí bez potřeby těžby. Postupem času se do projektu začalo připojovat stále více a více lidí a v současné době má IOTA Foundation již přes 60 členů. Mezi něž patří například Johann Jungwirth, ředitel pro digitální rozvoj koncernu Wolksvagen, či Rolf Werner, šéf společnosti Fujitsu pro oblast střední Evropy.
Je OITA kryptoměna?
Značná část lidí považuje IOTU za kryptoměnu, to však není úplně přesné označení. IOTA je totiž celá decentralizovaná platforma, na níž probíhají transakce prostřednictvím její kryptoměny. Rozdělujeme-li blockchain do tří Generací. Pak Bitcoin patří jednoznačně do generace první. Ethereum do Generace druhé. A IOTU můžeme zařadit do generace třetí. A to paradoxně i přes skutečnost, že IOTA ve skutečnosti vůbec nefunguje na technologii blockchainu. Celý systém totiž funguje na technologii Tangle, která se diametrálně liší od tradičního blockchainu.
Pilířem této technologie je odlišné ověřování a schvalování transakcí. Celý systém funguje na principu, kde jakákoliv vyslaná transakce ověří další dvě náhodné transakce, které byly taktéž vyslané do sítě. Díky tomu zaniká potřeba energeticky náročné a nákladné těžby. Mimo jiné zaniká problém se škálovatelností (zatížení sítě při rostoucím počtu uživatelů), jelikož čím více je na Tanglu uživatelů, tím je síť rychlejší. Další výhodou je pevně dané a neměnné množství mincí v oběhu. Bavíme se přesně o 2 779 530 283 277 761 IOTA. Díky tomu nedochází k inflačním tlakům, spojeným s navyšováním počtu mincí, jako jsme to mohli vidět například u kryptoměny Ethereum. V neposlední řadě je nutno poznamenat, že všechny transakce IOTY jsou díky síti Tangle zcela zdarma, což je jeden z pilířů k naplnění cíle tohoto projektu, který si vysvětlíme níže.
Co je cílem IOTY?
Primárním cílem IOTY je vytvoření platformy pro “Internet věcí”. Je nutné si nejprve říci, co to vůbec IOT (Internet of things) je. IOT je síť zařízení připojených k internetu, které jsou mezi sebou schopny komunikovat sami, bez nutnosti zásahu lidí, což může značně ušetřit náklady, čas i energii. Odhaduje se že do roku 2020 bude k internetu připojeno až 50 miliard zařízení. A právě do “Internetu věcí” se IOTA snaží přenést přednosti a výhody technologie blockchainu, a díky tomu vytvořit toto prostředí bezpečnější a efektivnější. Reálně využití je obrovské, zejména pak v odvětvích jako jsou zdravotnictví, doprava, strojírenství, logistika, zemědělství či obchod. Představte si například, že vlastníte automobil na elektrický pohon, jenž podporuje platformu IOTA.
Dochází vám baterie, a tak si zajedete na dobíjecí stanici, která taktéž podporuje IOTU. Jelikož jsou obě zařízení připojené na tuto platformu, automaticky se po dobití převede platba na protiúčet, a to v měně této platformy, což je MIOTA. A to byl pouze jeden z mnoha příkladů. Využitelnost je značná, a právě díky tomu jsou komunitní skupiny IOTY, jako například Reddit.
IOTA jako Ecosystem
IOTA Ecosystem je takzvaným “domovem” aktivní komunity. Zde je umožněno jakémukoliv “běžnému smrtelníkovi” přiložit ruku k dílu. Stačí na Ecosystému sdílet vlastní nápad, detailní popis a postup realizace. Pokud bude váš projekt dostatečně ambiciózní a obdrží kladné hodnocení, může být vybrán a následně realizován. Žádný projekt ale nemůže vzniknout bez dostatečných finančních prostředků.
Právě proto vznikl EDF (Ecosystem Development Fund), což je fond vytvořený dobrovolnými dary přímo od IOTA komunity, který slouží právě na hrazení výdajů spojených s realizaci těchto projektů. Ve fondu je k dispozici více než 21 Tera IOTA představujících při současné ceně 0.53 USD/MIOTA částku zhruba 11.5 milonu USD. Rozděleno však zatím bylo pouze okolo 144 Giga IOTA, což je v přepočtu cca 65 tisíc USD, prostředků na různé inovativní projekty je tedy stále dost.
IOTA má mnoho dalších ambiciózních projektů, jako například Data Marketplace, jenž umožnuje prodej a nákup dat pomocí zařízení napojených na Tangle, či projekt Qubic, jehož jednou z funkcí je například možnost prodeje a nákupu výpočetní síly. Využití je zkrátka enormní, čehož si všimlo i velké množství společností, které s IOTA Foundation uzavřely již mnoho partnerství a spoluprací. Mezi nejvýznamnější společnosti spolupracující s IOTou patří například automobilový koncern Wolksvagen, německý gigant Bosch, Samsung, Fujistsu, Microsoft, Huawei, či dokonce celé město Taipei, které testuje využití IOTy na cestě k prvnímu Smart City fungujícímu na platformě Tangle.
Smart City, neboli “chytré město”
Smart City, neboli “chytré město”, je koncept využívající nejnovější technologie na zefektivnění, zrychlení a zlevnění chodu celého města. Celý systém se rozděluje do jednotlivých odvětví podle uplatnění. Například : Smart economy (“chytrá ekonomika), Smart mobility (“chytrá doprava”), Smart enviroment (“chytré životní prostředí”), Smart people (“chytří lidé”), Smart living (“chytré bydlení”), Smart governance (“chytrá správa”). V poslední době se značná část evropských měst, jako například Vídeň, Amsterdam, Barcelona či Stockholm začíná připojovat k tomuto “revolučnímu” konceptu za účelem lepší budoucnosti.
IOTA a její platforma Tangle se snaží v tomto odvětví propojit všechny dostupné zařízení, aby spolu mohli komunikovat bez potřeby lidí a přivést do toho prostředí rychlost, bezpečnost, efektivnost a snížení nákladů.
Jedním z příkladů může být například projekt Waste managment. Je to systém senzorů na platformě IOTY, snímající zaplnění jednotlivých popelnic v reálnem čase. Data ze senzorů se automaticky posílají na síť Tangle, načež úklidové služuby mohou reagovat individuálně podle zaplnění jednotlivých košů.
Závěr
Využití této platformy je tedy velice široké. Odhaduje se, že je doposud objeveno pouze 20 % všech reálných možností využití IOTY. Co myslíte vy? Je IOTA jen další z realně nevyužitelných a bezcenných projektů či jsme svědky zrození 4. Průmyslové revoluce?