Cardano: perspektivní kryptoměna?

První generací kryptoměn naprosto dokonale zosobňuje Bitcoin.  Jde o decentralizovanou databázi, která obsahuje základní údaje o platbách v ní provedených (kdo platí komu a kolik). Postupem času vznikl nápad nahrávat do blockchainu i další informace o platbách (tzv. metadata) a celé decentralizované aplikace (tzv. smart contrats), čímž se zrodila druhá generace kryptoměn.

Nejvýznamnějším představitelem této druhé generace je Ethereum. Tato druhá generace však má celou řadu problémů včetně faktu, že je velice náročné na ni aplikovat technické vylepšení. Všechny tyto problémy předchozích generací chce Cardano řešit, a proto je považována za kryptoměnu třetí generace.

Tento cíl není náhodně daný, ne náhodou je osobou v čele vývoje Cardana Charles Hoskinson. Ten dlouho působil jako CEO Etherea a byl spolu s Vitalikem Buterinem jedním z jeho zakladatelů, přičemž z projektu odešel díky neshodám o jeho budoucím vývoji a v roce 2015 se rozhodl založit Cardano.    

Tak trochu jiné ICO

Cardano ICO proběhlo v letech 2015 až 2017, a to pouze v Japonsku, přičemž Japonci tvořili 95 % všech kupujících. Na západě byl projekt absolutně neznámý až do svého uvedení na Bittrexu. To mělo svůj důvod, neboť tvůrci považují západní svět až za sekundární trh a jejich priority leží v jihovýchodní Asii. Tvůrci však nejdou cestou konkurenčního NEA, které si zakládá na dobrých vztazích s čínskou vládou a má ambice být čistě čínskou základnou pro smart economy. Cardano má globální plány a jihovýchodní Asii má jako prioritu jen proto, že jde o technologiím otevřenější oblast.

ICO ovšem v Japonsku nebylo příliš populární. Ne, že by nevybralo dostatečné množství finančních prostředků (vybralo 63 milionů dolarů), ale sklidilo řadu kritiky, kdy bylo označováno za SCAM (podvod) především díky velice agresivní marketingové strategii. Ta, podle jejích kritiků, cílila převážně na staré lidi (přestože jen 5 % investorů bylo starších 65 let) a při pohledu na některé propagační materiály se nelze ubránit myšlence, že dnes bychom u podobného projektu smýšleli stejně.   

Cardano nikdy nemělo, na rozdíl od konkurenčního EOSu, formu tokenu. Autoři od prvního momentu plánovali vydat Cardano jako měnu na vlastním blockchainu, byť zatím centralizovanou a s velmi omezeným množstvím funkcí. Tak se dostala do oběhu kryptoměna jménem ADA. Zde si jistě každý pokládá otázku, proč ADA, když se projekt jmenuje Cardano. ADA totiž tvoří jen jednu vrstvu celého ekosystému, který se souhrnně nazývá Cardano (po Gerolamo Cardanovi, renesančním matematikovi). 

Co je tedy Cardano?

Co je tedy Cardano a čím má být až bude dokončené? Obvykle se odpověď na tuto otázku skrývá ve whitepaperu. Tradiční whitepaper bychom však hledali u Cardana marně. Autoři plánují ve všem dlouho dopředu, a tak tradiční whitepaper nahrazují tři prvky. Prvním je road map, kde jsou vytyčeny krátkodobé cíle vývoje. Druhým je soubor základních principů, kterými by se dlouhodobě měla platforma řídit a posledním prvkem je sada prací popisujících základní prvky celé platformy, které musí projít peer review procesem ještě před tím, než mohou být implementovány do systému. 

Tento důraz na peer review proces odlišuje Cardano od veškeré konkurence v oblasti kryptoměn. Zatímco ostatní kryptoměny jsou vyvíjeny i kontrolovány interně, každá součást Cardana je nejprve vyvinuta a až poté je zveřejněna a podrobena kompletnímu akademickému procesu. Cílem tohoto postupu je vyprodukovat co nejkvalitnější možnou technologii bez kritických chyb, které vedly například k neslavnému DAO hacku. 

Dvě vrstvy pro dvě generace

Cardano se vnitřně dělí na dvě různé vrstvy. První vrstvou je Cardano Computation Layer (CCL). Ta funguje na podobném principu jako bitcoinová síť a běží na ní transakce v měně ADA. Druhá vrstva je Cardano Settlement Layer (CSL), na té se uchovávají metadata a běží smart contracts, tedy budou běžet, neboť zatím ještě není do aktuální Cardano sítě plně implementována. Tato struktura je jedinečnou vlastností Cardana a klíčovým prvkem filosofie celé platformy.  

Jedním z hlavních důvodů, proč Hoskinson odešel z Etherea, byl spor, do jaké míry slepě následovat základní principy Bitcoinu a do jaké míry vycházet vstříc potřebám reálného světa. Hoskinson v této oblasti byl pro kompromis, který se rozhodl promítnout právě do architektury Cardana. Základní transakce by podle něj měly být vždy transparentní a neregulovatelné.

Na druhou stranu u metadat může být po nějaké době transparentnost spíše na škodu. Flexibilita, co se týče regulace v této oblasti, má dva hlavní důvody, prvním jsou rozdílné požadavky v rámci různých jurisdikcí, druhým je kompatibilita s legacy systémy (bankami), o kterou se Cardano snaží.

Proof of stake

V současné době se používají dva způsoby, jak dosahovat konsensu u nových bloků. Prvním je Proof of Work. Tento způsob používá k dosahování konsensu velké množství výpočetního výkonu, kde první těžař, který vyřeší komplexní matematický problém, potvrzuje blok a dostává z něj odměnu. Velkou výhodou je bezpečnost a jednoduchost tohoto řešení.

Nevýhodou je enormní ekologická náročnost a oddělení těžařů od vlastníků dané měny, přičemž těžaři mají tradičně rozhodující slovo o změnách v síti. U Proof of Stake bloky potvrzují držitelé mincí. To s sebou nese nesrovnatelně menší náklady na provoz sítě a zároveň zajištuje, že o její budoucnosti rozhodují právě držitelé mincí.  

Nevýhodou je podstatně nižší míra bezpečnosti oproti Proof of Work. Tedy byla, protože Cardano vyvinulo nový PoS algoritmus jménem OUROBOROS. Ten absolvoval náročný akademický proces ověřování předními kryptografy a byl schválen jako první kryptograficky bezpečný PoS protokol.  Protože PoS nevyžaduje téměř žádné nároky na výpočetní výkon, jednotliví držitelé mohou potvrzovat bloky ve více blockchainech najednou, což by teoreticky mělo umožnit neomezený scaling. 

Financování

Většina projektů se v současné době financuje pomocí ICO. Tento model financování má ale jednu podstatnou vadu. Poté, co původně vybrané peníze dojdou, musí tým vymyslet, jak financovat další vývoj. Zde se Cardano inspiruje u kryptoměny DASH.

DASH automaticky dává část z vytěženého bloku do komunitního fondu, o jehož využití následně hlasují držitelé masternodes (což vedlo ke vzniku mnoha zajímavých projektů, včetně masivní podpory kryptoměnové scény ve Venezuele, kde je DASH nejpopulárnější měnou). Stejný systém bude mít Cardano, kdy každý bude moci navrhnout projekt, který pokud splní určitá kritéria, bude předložen komunitě ke schválení a v případě schválení bude zafinancován z komunitního fondu. 

Velmi obdobně je řešena udržitelnost, co se týče technické stránky. Cardano umožnuje integrovat technické vylepšení bez ohledu na to, kdo jej vytvořil. Stačí, pokud vylepšení projde peer review procesem a je odhlasováno komunitou.  Jednou z hlavních priorit při tvorbě Cardana bylo zajistit, aby budoucí vývoj byl možný bez nutnosti hard forků.

 

Traxia

Nejznámější projekt na Cardano sití se jmenuje Traxia. Tento projekt je od počátku podporovaný Cardano Foundation, která je zároveň jedním z jeho největších investorů. Cílem projektu je digitalizovat pohledávky před splatností a umožnit tak jejich prodej na nově vzniklém trhu, který umožní firmám vyřešit jejich cashflow problém. Projekt je stále v rané fázi vývoje a díky jeho revolučnímu konceptu se dost špatně odhaduje jeho budoucnost. Zatím se prodává za 50 % ICO ceny, což rozhodně stojí za pozornost.

SP8DE

Druhým ICO na Cardano platformě je SP8DE. Tento projekt digitálního kasina se však podstatně liší od Traxie, která má plnou podporu Cardano Fundation, neboť s autory stojícími za Cardanem nijak nespolupracuje, což budí pochyby o legitimitě celého projektu.   

Poslední vývoj 

Během posledních několika měsíců cena Cardana systematicky klesala a zastavila se až na úrovni 1500 satoshi. Během výprodeje Etherea 14.8.2018 se však cena propadla až pod hranici 1500 satoshi, kde narazila na silný support. Optimisté však tuto cenu považují za možné dno a za velmi příznivou možnost k nákupu. Optimistům navíc nahrává ohlášení některých novinek na platformě.  

První velkou novinkou je peněženka jménem Icarus, která bude mít podobu rozšíření do Google chrome a dalších prohlížečů a nebude vyžadovat stažení blockchainu.  Cílem této peněženky je poskytnout bezpečný peer review ověřený základ pro tvorbu peněženek ostatním společnostem. V současné době je již ohlášen hard fork peněženky Icarus společností Emurgo.   

Závěrem

Cardano je zajímavou kombinací neobyčejných ambicí a velice racionálního vývoje. To logicky budí otázku, zda bude schopno všechny své cíle uskutečnit a zda jej nepředežene konkurence, která se nebude zatěžovat náročným akademickým postupem. 

Zdroje:

https://cardanoroadmap.com/   

https://steemit.com/cardano/@jignesh/cardano-ada-coin-review

https://globalcoinreport.com/eos-vs-cardano-ada-which-coin-holds-more-potential/

https://cryptovest.com/news/traxia-tmt-kucoin-lists-cardano-blockchains-first-ico/

https://thecryptosyndicate.com/wp-content/uploads/2017/10/The-CryptoSyndicate-ADA-Intelligence-Report.pdf